Fermentované potraviny se v posledních letech stávají stále častější součástí zájmu o zdravou stravu. Fermentace je přirozený proces, při kterém mikroorganismy štěpí cukry a další složky potravin. Výsledkem jsou produkty s obsahem probiotik, tedy živých bakterií, které mohou příznivě ovlivňovat střevní mikroflóru.
Střeva jsou komplexní systém, který hraje zásadní roli v imunitě i celkovém zdraví. Fermentované potraviny jako kefír, kimchi, kysané zelí, tempeh nebo jogurt s živými kulturami mohou pomoci obnovit rovnováhu střevní mikrobioty. Díky tomu mohou přispět ke zlepšení trávení, zmírnění nadýmání, a u některých lidí i ke zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku nebo jiných zažívacích obtíží.
Přínosy pro imunitu i vstřebávání živin
Přínosy fermentovaných potravin se neomezují jen na trávení. Díky obsahu probiotik a dalších bioaktivních látek mohou pozitivně ovlivňovat i imunitní systém. Některé studie naznačují, že pravidelná konzumace těchto potravin může zlepšit obranyschopnost organismu, a to díky protizánětlivým, antioxidačním i antimikrobiálním účinkům.
Fermentace rovněž pomáhá štěpit složité molekuly, což zlepšuje vstřebávání živin. Například železo nebo vápník se z fermentovaných potravin vstřebávají efektivněji. Mléčné výrobky, jako je kefír nebo jogurt, navíc obsahují méně laktózy, a mohou být proto vhodnější i pro osoby s její intolerancí. Z výživového hlediska představují fermentované potraviny plnohodnotnou součást zdravé výživy – často jsou bohaté na vlákninu, bílkoviny, vitamíny skupiny B, vitamín K nebo antioxidanty.
Fermentované potraviny mohou mít antioxidační a protizánětlivé účinky. Podporují imunitní systém, zvyšují odolnost vůči infekcím a mohou pomoci při zotavení z nemoci.
Kardiovaskulární zdraví a psychika
Probiotika spolu s vlákninou, která působí jako prebiotikum, mohou pozitivně ovlivnit krevní tlak i hladinu cholesterolu. Střevní bakterie z vlákniny vytvářejí látky, které mohou přispět ke zdraví srdce a cév.
Souvislost mezi střevy a mozkem je předmětem intenzivního výzkumu. Fermentované potraviny mohou ovlivňovat náladu, pomáhat při stresu nebo mírnit příznaky úzkosti a deprese. Přímý vztah zatím není zcela prokázán, ale výsledky některých studií jsou slibné.
Na co si dát pozor
Přestože fermentované potraviny přinášejí řadu výhod, nehodí se pro každého a v každém množství. Zejména při rychlém zařazení do jídelníčku se mohou objevit zažívací potíže – plynatost, nadýmání nebo nepříjemný tlak v břiše. To platí zvlášť pro jedince s citlivým zažíváním nebo lidmi, kteří nejsou zvyklí na vyšší příjem vlákniny. A právě vláknina hraje důležitou roli i jako prebiotikum – tedy jako výživa pro střevní bakterie.
Dalším faktorem je obsah soli. Mnoho fermentovaných potravin, například kimchi nebo kysané zelí, je při výrobě silně soleno. Kromě toho mohou některé fermentované produkty obsahovat stopové množství alkoholu, který vzniká přirozeně během fermentace.
Specifickou skupinou jsou lidé s histaminovou intolerancí – pro ně mohou být fermentované potraviny spouštěčem nepříjemných reakcí. A nakonec je potřeba zmínit i bezpečnost při domácí přípravě. Pokud nejsou potraviny fermentovány a skladovány za správných podmínek, hrozí riziko mikrobiální kontaminace. Průmyslově vyráběné produkty zpravidla procházejí kontrolou, ale u domácí fermentace je na místě opatrnost.