Půsty a přerušované stravování jsou v posledních letech velmi populární. Někdo je vnímá jako cestu k lepšímu trávení, více energie nebo snížení hmotnosti, jiný se obává, že delší pauzy bez jídla mohou tělu spíše uškodit. A co na to střevní mikrobiom? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Samotný půst mikrobiom automaticky neničí, ale hodně záleží na tom, jak je nastavený, jak dlouho trvá a hlavně co člověk jí ve chvílích, kdy se stravuje.
Střevní mikrobiom je živý a velmi citlivý systém. Reaguje na složení jídelníčku, množství vlákniny, příjem tekutin, stres, spánek i pravidelnost denního režimu. Některé studie ukazují, že časově omezené stravování může u části lidí podpořit pestrost střevních bakterií a pomoci sladit trávení s přirozeným denním rytmem. Střevo totiž nepracuje stejně ve dne i v noci. Pokud má organismus pravidelnou fázi příjmu potravy a následně fázi klidu, může to být pro trávení příznivé.
Mikrobiom potřebuje rytmus i potravu
To ale neznamená, že každý půst je pro mikrobiom automaticky prospěšný. Střevní bakterie potřebují výživu stejně jako my. Jejich hlavním „palivem“ je vláknina z rostlinných potravin, například ze zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, semínek nebo ořechů. Když jí máme dostatek, bakterie ji fermentují a vytvářejí důležité látky, například krátkořetězcové mastné kyseliny. Mezi nimi má zásadní význam butyrát, který vyživuje buňky střevní sliznice a podporuje zdravou střevní bariéru.
Problém nastává ve chvíli, kdy půst vede k tomu, že člověk jí celkově málo živin, málo vlákniny nebo po skončení půstu sahá hlavně po sladkých, tučných a vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. V takovém případě mikrobiom nedostává to, co potřebuje. Místo podpory rovnováhy může dojít k opačnému efektu – menší pestrosti jídelníčku, horšímu trávení, nadýmání, únavě nebo výkyvům energie. Jinými slovy: půst sám o sobě není zázračný nástroj. Rozhoduje především kvalita stravy.
Kdy být s půstem opatrní
Rizikové mohou být také delší nebo příliš přísné půsty. Pokud tělo dlouhodobě nedostává dostatek energie a živin, může to ovlivnit nejen mikrobiom, ale i hormonální rovnováhu, imunitu, psychiku a celkovou vitalitu. Opatrní by měli být lidé s diabetem, poruchami příjmu potravy, chronickými onemocněními, těhotné a kojící ženy, děti, senioři nebo lidé užívající léky, u kterých je pravidelný příjem potravy důležitý. V těchto případech je vhodné jakékoli výraznější změny stravování konzultovat s odborníkem.
Škodí tedy půsty mikrobiomu? Ne nutně. Kratší a rozumně nastavené pauzy mezi jídly mohou být pro některé lidi dobře snesitelné a mohou podpořit pravidelnější režim. Mikrobiomu ale nejvíce prospívá dlouhodobá pestrost, dostatek vlákniny, fermentované potraviny, kvalitní spánek, pohyb a omezení průmyslově zpracovaných jídel. Půst může být pouze doplněk zdravého životního stylu – ne jeho náhrada.
Praktické tipy
- Začněte pozvolna. Místo extrémních půstů zkuste nejdříve prodloužit noční pauzu mezi večeří a snídaní například na 12 hodin.
- V době, kdy jíte, myslete na vlákninu. Zařazujte zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka.
- Po půstu se nepřejídejte. První jídlo by mělo být lehké, výživné a dobře stravitelné.
- Nezapomínejte na pitný režim. Dostatek tekutin je důležitý pro trávení i pravidelné vyprazdňování.
- Sledujte reakce těla. Pokud se objeví slabost, podrážděnost, přejídání, zhoršené trávení nebo únava, zvolený režim nemusí být vhodný.
- Mikrobiom nemá rád extrémy. Nejvíc mu prospívá pravidelnost, pestrost a dlouhodobě udržitelný jídelníček.