Asi nikdo nezpochybní, že v podzimních a zimních měsících se výrazně zvyšuje nemocnost. Obvykle to dáváme do souvislosti s náhlými poklesy teplot, na které nebyl organismus přes léto zvyklý. Svoji roli určitě hraje chování virů, které mají na podzim lepší podmínky pro šíření. Trávíme také mnohem více času v uzavřených prostorách s dalšími lidmi, děti se vracejí do škol. Napadlo vás ale někdy, že svůj podíl na tom má i topení? Ať už centrální vytápění, které vysušuje vzduch v interiérech, nebo topení tuhými palivy, které navíc znečišťuje ovzduší? A že to celé souvisí i s naším zásadním obranným systémem - mikrobiomem?
Suchý vzduch – nepřítel dýchacích cest
S příchodem topné sezóny se vzduch v interiérech drasticky vysušuje, relativní vlhkost často klesá hluboko pod doporučované optimum 40–60 %. Proč je to problém? Sliznice nosu, hrdla a průdušek jsou navrženy tak, aby fungovaly jako vlhký, lepkavý filtr. Suchý vzduch sliznice vysušuje a narušuje tak funkci řasinek, které mají za úkol zachycovat prach, nečistoty a patogeny z ovzduší. Vysušení sliznic také zhorší podmínky prostředí pro lokální mikrobiom dýchacích cest a způsobí oslabení lokální imunitní obrany. Suchý vzduch tak otevírá bránu pro patogeny a toxiny, které se mohou dostat hlouběji do těla.
Propojení mezi střevem a plícemi
Mezi mikrobiomem dýchacích cest a střevním mikrobiomem existuje vědecky potvrzené funkční propojení, které se nazývá „osa střevo-plíce“ (gut-lung axis). Kvůli tomuto propojení ovlivní to, co vdechujeme i náš střevní mikrobiom. Negativní vliv topné sezóny pocítí obvykle lidé hlavně na venkově, nebo v jiných oblastech, kde se ve vyšší míře topí tuhými palivy. Při spalování se do ovzduší uvolňují pevné částice a kouř. Tyto látky se přes plíce dostanou do krevního oběhu. Imunitní systém je vnímá jako hrozbu, a proto spouští nízkoúrovňový systémový zánět.
Zánět poškozuje přátelské bakterie
Zánětlivé signály se šíří až do střeva, kde postupně dochází k narušení střevní bariéry. Zvýšená míra probíhajících zánětlivých reakcí je také spojována se snížením bakteriální diverzity a snížením zastoupení některých přátelských střevních bakterií. Je prokázáno, že v takových situacích klesá zastoupení bakterií produkujících zdravý protizánětlivý butyrát, jako je Faecalibacterium prausnitzii, nebo také bakterií zodpovědných za tvorbu ochranné hlenové vrstvy, jako je Akkermansia muciniphila.
Pokud nemáte možnost strávit půl roku na podzim a v zimě v nějakém tropickém ráji, tak se vysušenému a znečištěnému vzduchu v průběhu topné sezóny zcela vyhnout nelze. Proto je vhodné co nejvíce podpořit naše obranné linie. Jednou z možností je právě podpora střevního mikrobiomu pomocí probiotik.