Bez antibiotik se jednou za čas neobejdeme. Známe je z dětstv nebo třeba z letních měsíců, kdy jsou anginy na běžném pořádku. Potřebujeme je ale opravdu vždy, když je předepíše lékař? Antibiotika jsou látky, které často zasáhnou i přátelské bakterie zodpovědné za kvalitní imunitu.
Podívejme se, jak antibiotika narušují mikrobiom a jaké mohou mít krátkodobé i dlouhodobé následky.
Jak antibiotika mění mikrobiom
Antibiotika rychle snižují druhovou rozmanitost a mění funkční potenciál střevního ekosystému. Už jen jednorázové použití širokospektrých antibiotik dokáže během dnů potlačit citlivé kmeny, snížit bohatost mikrobioty a pozměnit metabolity, které bakterie produkují. U většiny dospělých se částečná obnova složení dostaví během týdnů až měsíců, někdy však mohou být změny i trvalé.
U novorozenců a batolat má podání antibiotik zcela jiný význam. Mikrobiom se totiž teprve formuje. Použití antibiotik v prvních týdnech až měsících života může přesměrovat proces osidlování a vést ke snížení klíčových rodů, například bifidobakterií, s následky pro vývoj imunitního systému.
Epidemiologické a experimentální výzkumy spojují časné podání antibiotik s vyšším rizikem následných poruch – například alergií, astmatu nebo změněné tělesné hmotnosti, i když vztah je často komplexní a závislý na dávce, typu antibiotika a kontextu.
Rezistence a dlouhodobé dopady
Antibiotika také urychlují a selektují geny rezistence. Kromě přímé likvidace citlivých bakterií dochází k posunu v populacích, kdy přežívají a rozmnožují se kmeny s rezistentními geny. Tyto geny se mohou šířit mezi bakteriemi horizontálním přenosem, čímž se zvyšuje rezistentní rezervoár v lidském mikrobiomu i v populacích. Na populační úrovni to znamená nejen větší problém v léčbě běžných infekcí, ale i trvalé změny ve struktuře mikrobiálního společenstva v různých regionech světa, které souvisí s lokální spotřebou antibiotik. Laicky řečeno: když bereme antibiotika často nebo zbytečně, podporujeme tím vznik odolnějších bakterií, které se pak nejen hůř likvidují, ale také se snadno šíří.
Jak obnovit mikrobiom po antibiotikách?
Přístupy jsou různé. Prvním je omezit zbytečné předepsání antibiotik, volit užší spektrum a krátkou efektivní léčbu tam, kde je to možné. Po antibiotikách se vyplatí držet několik jednoduchých kroků, které mikrobiomu pomohou vrátit se do formy. Základem je pestrá strava bohatá na vlákninu, protože ta slouží jako potrava pro užitečné bakterie. Dobrým pomocníkem mohou být i cílená probiotika, která doplňují kmeny nejvíce oslabené léčbou a podporují rychlejší obnovu. Má smysl také omezit zbytečné užívání antibiotik v budoucnu a vždy se držet doporučené délky léčby. U kojenců a těhotných žen zvážit rizika a přínosy zvlášť pečlivě; pokud je třeba antibiotikum, konzultovat následnou podporu mikrobiomu.
Věda zkoumá i další možnosti, například speciálně připravené mikrobiální přípravky pro pacienty s těžšími komplikacemi. Předmětem výzkumu jsou proto i případy, kdy se přímo usiluje o obnovení mikrobiomu s pomocí přesně připravené transplantace stolice, která se používá hlavně u opakovaných infekcí C. difficile.
Antibiotika tedy umí našim střevům zavařit. Tělo pak chvíli hledá ztracenou rovnováhu. Právě tady mohou být velkou pomocí probiotika na míru. Doplňují to, co léčba oslabila, a podporují návrat bakterií, které pro nás pracují každý den. Díky správné kombinaci kmenů má mikrobiom větší šanci rychleji se postavit na nohy a zase fungovat tak, jak má.